Sankční politika se v posledních letech stala jedním z nejdůležitějších nástrojů geopolitického tlaku a její význam v roce 2025 zřejmě jen poroste. Vzhledem k pokračujícím mezinárodním konfliktům a polarizaci světových velmocí můžeme pozorovat snahu západního světa omezit ekonomické schopnosti nepřátelských režimů, a proto lze očekávat další zpřísnění kontrol a zavedení nových omezení. Firmy i finanční instituce tak budou čelit stále složitějším požadavkům na dodržování sankčních režimů a musí se připravit na přísnější vymáhání pravidel ze strany regulátorů.

V tomto článku jsem se pokusil popsat hlavní trendy, které budou v roce 2025 formovat globální sankční prostředí, a na co by se měly firmy připravit.

Pokud bych měl shrnout velmi stručně, uvidíme pokračování sankcí vůči Rusku a Íránu, přísnější regulace vůči zemím sousedícím s těmito státy a zpřísnění obchodní regulace (nejspíš to prozatím nebudou sankce, ale právě regulace) vůči Číně. Pro firmy působící v mezinárodním obchodě a finančním sektoru budou tyto změny znamenat vypořádání se s komplexnějšími požadavky, automatizaci kontrolních procesů a také pravděpodobně posílení odpovědnosti za dodržování sankčních pravidel. To bude vyžadovat další investice do compliance systémů a přítomnost flexibilnější obchodní strategie, která se dokáže přizpůsobit regulatornímu prostředí.

1. Pokračování aktuálních sankčních priorit

Navzdory možným obstrukcím ze strany některých evropských států zůstanou sankce proti Rusku pravděpodobně v platnosti. Hlavním cílem bude snížení příjmů Ruska, omezení závislosti na jeho zdrojích a zabránění obcházení sankcí. To může znamenat zavedení nových kontrolních opatření pro obchod s prostřednickými zeměmi.

Jak je známo, Rusko dost úspěšně obchází podstatnou část stávajících sankčních opatření prostřednictvím sousedních zemí, jako jsou Gruzie, Ázerbájdžán, Kyrgyzstán apod. Jak již bylo zmíněno v médiích, export luxusních automobilů do Ázerbájdžánu se zvýšil o astronomických 2000 procent, což zřejmě souvisí s reexportem těchto vozidel do Ruska. V tomto smyslu bych očekával přísnější opatření vůči zmíněným státům.

2. Komplexnější přístup k Číně

Vztahy mezi USA a Čínou se dále komplikují. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa již oznámila nové tarify na čínské dovozy, včetně klíčových průmyslových odvětví, jako jsou polovodiče, elektrická vozidla, solární panely a ocelářské produkty. Tento krok je součástí širší strategie snižování závislosti na čínských dodavatelských řetězcích a ochrany domácího průmyslu.

Nakolik to ale dopadne na evropské firmy, závisí na míře koordinace mezi USA a EU a na tom, jakým směrem se bude ubírat čínská politika vůči pokračujícím mezinárodním konfliktům, zejména tomu na Ukrajině. Každopádně lze očekávat uplatnění komplexnějšího přístupu k Číně než v minulosti, což bude vyžadovat přísnější sledování obchodních transakcí s čínskými firmami.

3. Zesílení opatření k vymáhání sankcí

V roce 2025 také očekávám celoevropský trend zesílené kontroly dodržování sankčních režimů. Jelikož bez vymahatelnosti jsou sankční režimy bezzubé, regulátoři pravděpodobně častěji zahájí kontroly vůči společnostem působícím v oblastech s vysokým rizikem porušení sankčních opatření a budou uplatňovat podstatně vyšší pokuty.

V tomto směru pomůže efektivnější spolupráce mezi různými jurisdikcemi, kterou by měla zajistit zejména nově vytvořená AMLA (Anti-Money Laundering Authority – nová evropská agentura zaměřená na posílení dohledu nad dodržováním pravidel proti praní špinavých peněz a financování terorismu v rámci EU).

Díky centralizované mezinárodní koordinaci se bude uplatňovat jednotnější přístup k vymáhání sankcí. To znamená, že společnosti by měly být obzvláště obezřetné, zejména pokud mají globální aktivity.

Výzvy v oblasti compliance – na co se připravit?

Složitější sankční režimy a exportní kontrola zvyšují zátěž na firmy v oblasti compliance. Co to znamená v praxi? V první řadě to znamená zvýšené investice do compliance útvarů (pro některé jejich zavedení). Firmy by se určitě měly připravit na následující oblasti:

Investice do systémů a odborníků – Firmy budou muset více investovat do automatizovaných systémů pro kontrolu sankčních opatření, a to pravděpodobně i ty, které nejsou povinnými osobami ve smyslu AML zákona. Takovéto systémy se pomalu stávají nezbytností pro jakoukoli firmu alespoň částečně zapojenou do mezinárodního obchodu. V tomto kontextu samozřejmě roste i poptávka po odbornících na sankční compliance.

Proaktivní hodnocení rizik – Firmy působící ve finančním sektoru a v mezinárodním obchodě budou muset proaktivně vyhodnocovat rizika spojená se sankčními režimy. Nestačí pouze reagovat na měnící se sankční legislativu (což už nyní je naprostou nutností), ale bude nutné budovat obchodní strategie s ohledem na globální sankční trendy.